Barviva, ochucovadla, zahušťovadla a další přídavné látky v potravinách, takzvaná éčka, lidskému zdraví podle Fóra zdravé výživy neškodí. Testy na zvířatech škodlivost nepotvrdily. Přesto odborníci radí dávat přednost čerstvým potravinám. Glutaman sodný v sojové omáčce může vyvolat bolesti hlavy a nevolnost.
Přírodní barvivo kurkuma je pro tělo prospěšné, stejně jako vitamíny B, C a E, které se rovněž řadí k éčkům. "Ze zákona o potravinách se nesmí v jídle vyskytovat nic, co by škodilo zdraví," řekl člen Fóra Pavel Suchánek. Kritici éček ale oponují, že bezpečnost přídavných látek je ve studiích ověřena pro jednu dávku na den, lidé jich snědí více. Testy neprověřují ani jejich souhrnný dopad a to, jaký mají vliv při celoživotním užívání.
Přídavné látky povolené k užití v potravinářství jsou označeny velkým E a mezinárodním číselným kódem: od E 100, což je barvivo kurkumin, až po E 1520, což je zvlhčující látka propylenglykol. Mezi přídatnými látkami jsou některé vitaminy, paprikový extrakt, karamel, stříbro, zlato či kyselina benzoová, octová a mléčná.
K těmto látkám se řadí i guma guar. Před časem se v Evropě objevila znečištěná dioxinem, který může vyvolat ve vyšší koncentraci rakovinu a u dětí vývojové vady.
Do některých potravin se přídavné látky dávat nesmějí
Přídavné látky mají prodloužit trvanlivost potravin, zvýraznit barvu, upravit kyselost, osladit či zahustit. Nesmějí se dávat do medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, čerstvého mléka a smetany a neochucených kysaných mléčných výrobků a neinstantní kávy a čaje.
Na přítomnost chemikálií v potravině upozorňuje nízká cena, vysoká trvanlivost a výrazná a nepřirozená barva. Nadměrná konzumace sladkostí a limonád může být příčinou dětské hyperaktivity a depresí. Kyselina fosforečná v kolových nápojích odbourává z kostí vápník.
Do začátku 20. století byl počet chemických látek v jídle omezený
Děti v poměru ke své váze spotřebují více jídla a jejich vnitřní orgány se musejí vyrovnat s relativně vyššími dávkami přídatných látek. Ty proto nesmějí v dětské výživě být, nacházejí se ale například v cukrovinkách a zmrzlině, které děti běžně jedí.
Přidávání různých látek do pokrmů ke zlepšení chuti, vůně a vzhledu se datuje od pradávna. Sůl, ocet, kouř a koření se užívají po tisíciletí. Do začátku 20. století ale byl počet chemických látek v potravinářství omezený. Pak vzrostla poptávka po trvanlivých potravinách a výrobci na to reagovali.