Migréna: Nenechte ji vyhrát!

Každého občas bolí hlava. Znáte to. Naštěstí nemusí jít vždycky o migrénu. Ta je pěkně lstivá a záludná a rozhodně neznamená jen bolest. Pojďme se migréně společně podívat na zoubek. Je vůbec možné se jí zbavit? A co na to říká odborník?

Migréna je záchvatovité onemocnění mozku, jehož komplexní původ ještě doposud není stoprocentně známý. „Řadíme ji mezi primární bolesti hlavy. Vyznačuje se opakujícími se záchvaty často jednostranné bolesti, většinou pulsujícího charakteru zvyšující se intenzity.“ . „Migréna postihuje podle různých statistik od 6–20 % dospělé populace, v dospělém věku více žen než mužů."

Jak migréna probíhá?

Záchvat má čtyři fáze. A kdo ho zažil, jistě uzná, že všechny jsou dost nepříjemné. První, takzvané prodromy, signalizují jakousi předzvěst záchvatu. Laicky řečeno se jedná o „sadu“ příznaků, které mohou trvat třeba i několik dní, než záchvat vypukne. Často mezi ně patří nekontrolované zívání, napětí ve svalech, neklid anebo naopak euforie – veselá nálada spojená s pocitem štěstí.

Druhou fází je vizuální aura (u migrény s aurou) – ta není až tak nepříjemná, až na to, že vaše zorné pole může být po určitou dobu (dle vlastní zkušenosti i několika desítek minut) výrazně omezeno. Nepříjemné je to především v případě, když například v zaměstnání musíte pracovat s počítačem nebo dokumenty. Pokud se vám postupně před očima objeví půlměsíc tisíců blikajících hvězdiček, máte zkrátka smůlu.

Dalším, nejnepříjemnějším stadiem je vlastní bolest hlavy (ale pozor, ani ta se nemusí v každém případě objevit). Pokud ano, trvá několik minut, ale i několik dní…

Čtvrtou, konečnou fází, je pozáchvatové období, takzvaná terminální fáze. Jednoduše řečeno, pacient pociťuje únavu, že už ta odporná migréna konečně doznívá – nastává úleva, vyčerpání a mnohdy nezbývá než se z této nepříjemné záležitosti zkrátka vyspat.

Co na to odborník?

„Aura se objevuje u 20 % pacientů, nejčastěji se opravdu objevuje ta zraková, ale existují také příznaky senzitivní, například brnění v prstech, v končetinách, porucha řeči nebo obrna. U některých pacientů může přetrvávat i v průběhu samotné bolesti. Záchvat migrény, pokud není účinně léčen, může trvat 4–72 hodin a bývá provázen doprovodnými příznaky, nejčastěji světloplachostí, časté bývají i nevolnost a zvracení.

Nad příčinou stále visí otazník

I přes dnešní moderní lékařské postupy a technické vymoženosti ještě stále není příčina migrény vysvětlena do všech podrobností.

Co tedy dělat? Pokud vás migréna omezuje v běžném životě, není radno ji podceňovat. Nejlépe vám poradí zkušený neurolog, ale důležitou úlohu v diagnostice hrajete vy sami – všímejte si, jaké podněty těsně před záchvatem by mohly být příčinou.

„Stres, poruchy režimu spánku, určité potraviny, koření, nápoje, hluk, ostré světlo, rychle blikající světlo (stroboskop), různé vůně nebo pachy… Dále asi 10 % žen trpí pravou menstruační migrénou, kdy jsou všechny záchvaty vázány na premenstruační období, dalších 30 % žen má takzvanou nepravou menstruační migrénu, kdy kromě záchvatů provokovaných menstruací se vyskytují záchvaty i v období ovulace nebo i z jiných příčin."

Co při migréně probíhá v těle?

„Na rozvoji migrenózního záchvatu se podílí hypersenzitivita trigeminovaskulárního systému, který zprostředkuje rozvoj sterilního zánětu kolem drobných cév mozku. Z těchto struktur jde signalizace do podkorových a korových center mozku, kde dochází k uvědomění si bolesti," tvrdí MUDr. Miroslava Madejová. Laicky vysvětleno, v mozku existuje jakýsi spouštěč, který při podráždění způsobí otoky, a tím pádem také dráždí nervová zakončení, kvůli čemuž pociťujeme bolest.

I přesto se dá léčit…

Existují dva druhy léčby. Pokud znáte předem „spouštěcí faktor“, pak je situace mnohem jednodušší. V tomto případě se aplikuje léčba bez léků, takzvaná nemedikamentózní, při které vám lékař poradí postup, jak se takových startovacích faktorů vyvarovat. Samozřejmě je nutné snažit se vyhýbat stresu, alkoholu, kávy, některých aromat, mnohdy i čokolády, vynechávání jídla, nedostatku spánku, kouření, někdy i hormonální antikoncepce – jak bylo již řečeno, u každého pacienta je to individuální.

Pomohou vhodné léky. „Medikamentózní léčbu dělíme na léčbu akutního záchvatu a léčbu profylaktickou (preventivní): v akutní léčbě užíváme při lehkém záchvatu běžná analgetika, například kyselinu acetylsalicylovou, paracetamol nebo nesteroidní antirevmatika (například ibuprofen). Při střední nebo těžké migréně jsou vhodná specifická antimigrenika – triptany (Rosemig, Cinie, Sumigra, Relpax...). Profylaktickou medikaci indikujeme u četnějších migrenózních záchvatů. V prevenci se užívají antiepileptika (například kyselina valproová, topiramát, gabapentin), tricyklická antidepresiva nebo blokátory kalciových kanálů či betablokátory,“